7. Výměna- 3. část

3. května 2012 v 20:50 | Annie |  Výplody chorého mozku aneb Co s člověkem dokáže intr
A je tu další díl. Po nekonečně dlouhé době :D Je trochu... zvláštní, ale tak nic nenadělám. Lepší to nebude. Doufám, že se vám i přesto bude líbit a já se jdu raději někam schovat pro případ, že by po mě NĚKDO (mluvím na tebe, Terry) chtěl něco hodit. :D


Kapičky vody ti stékají po vypracovaném těle a ztrácí se někde u pasu kolem kterého máš omotaný ručník. Rukou si prohrábneš dosud mokré vlasy. Věnuješ mi neodolatelný úsměv. Překonáš vzdálenost, která nás dělí a zmocníš se mých rtů. Zavzdychám, když přejedeš jazykem přes můj. Zbavím tě ručníku a i ty mě zbavíš kalhot. Jemně přejedu prsty po tvé chloubě. Reaguješ okamžitě. Kolenem se vměstnáš mezi mé nohy. Nebráním se, spíš ti vyjdu vstříc. Co nejvíce se uvolním a ty do mě pomalu vnikneš. Počáteční bolest vystřídá rozkoš, která mi bouchne v hlavě jako ohňostroj. Vezmeš moji chloubu do ruky a začneš ji třít ve stejném tempu jako jsou přírazy. Pokojem se ozývají naše steny.
Trhnu sebou. Ozvěna stenů jde slyšet i teď, ale ozývají se z vedlejšího pokoje. Zděsím se, když si uvědomím, že moje ruka... Rychle ji vytáhnu, ale TOMU dole se to nelíbí a dožaduje se pozornosti. Rychle tedy vyběhnu z pokoje. Zavřu se v koupelně a, v rámci svých možností, dokonám to, co jsem načala ve spánku. Unaveně se sesunu podél dveří. Kdyby to tak viděla An...
"Chce to sprchu." uvědomím si zpocené tělo. Když na sebe pustím proud studené vody, je to zpočátku šok, ale pozvolna se mění na něco osvobozujícího. Po půl hodině vypnu vodu a vylezu ze sprchy. Už jsem si trochu zvykla na to, že jsem muž, takže si dám jen ručník kolem pasu a vyjdu z koupelny. Z kuchyně se ozývá šramocení. Nedá mi to a jdu tam. U otevřené lednice stojí Yesung.
"Čau, Heechule." pozdraví aniž by se otočil.
"Jak jsi poznal, že jsem to já?" podivím se zmateně.
"Léta praxe." řekne prostě, zavře ledničku a zkoumavě si mě přeměří. Ošiju se pod tím pohledem. Cítím jako by mi viděl až do žaludku. Dalšími slovy mě natolik překvapí, že mi spadne čelist až někam ke kolenům.
"Tam ti sice nevidím, ale vím jedno... Ty nejsi Heechul." Třeštím na něj oči. Jak to, kurnik, ví? Předběhne, takže nestačím říct ani bů.
"Poznal jsem to hned jak jsem tě uviděl. Ostatní jsi oklamal, ale mě ne. Máš něco, co Heechul postrádá."
"A to je?" podaří se mi konečně něco říct.
"Milou, bojácnou povahu... Jako ne, že by Chul nebyl milý, ale ty jsi milá tak, jak to Chul neumí." Na slovo 'milá' položí zvláštní důraz.
"Kdo tedy jsi? A co děláš v Heechulově těle?"
"J- jsem Choi Hee Ra, ale říkají mi Terry. Na tu druhou otázku sama neznám odpověď." Nesnažím se nijak zapírat, stejně by to ze mě dostal.
"Aha... Hm... Co budeš dělat?"
"Asi se pokusím dostat za svým tělem."
"Pomůžu ti... Ale bude to těžké."
"Nějak se to zvládne, ale nemusíš mi pomáhat."
"Kolegové si pomáhají, ne?"
"No jo." usměju se a vstanu od stolu kam jsem si sedla hned, jak to na mě Sung vybalil.
"Už půjdu na kutě." omluvně zívnu.
"Taky půjdu. Dobrou... Terry."
"Brou." Zapadnu k sobě do pokoje a hned padnu do peřin. Steny už naštěstí ustaly. Zavrtám se do peřin a spokojeně se odeberu do říše snů. Tentokrát se mi nezdá o šukajícím páru. Zdá se mi o An. Sedí semnou u stolu v mém bytě.
"Takže... Jak se chceš dostat zpátky?"
"To nevím." řekne moje snové 'já'. Mám na sobě modré triko ze Samu, červené tepláky a papuče, které jsem kdysi dávno měla ve škole.
"Zkusím zavolat Terry... Eh... Terry ve tvém těle."
"Jo, ale počkej s tím na ráno."
"No jo vlastně." plácne se An do čela.
***
Když se probudím, je mi divně. V hlavě si přehrávám te sen. To nemohl být obyčejný sen. Podívám se na budík. 8:00. Co dělá An ve 3 hodiny našeho času? Zahrabu v paměti... Už to mám! Sedí doma a čte knížku. Chňapnu po mobilu a už vytáčím její číslo. Vyzvání to. Jednou, dvakrát...
"Ano?" ozve se konečně.
"Ahoj, to jsem já."
"Terry!" vykřikne. "Už jsem ti chtěla volat, ale Heechul mě zarazil, páč jsem nevěděla, kdy vstáváš. Jak se máš?"
"Mám se docela fajn, ale znáš to. Hm... Teď proč ti volám. Zaprvé: Yesung ví, že nejsem pravý Heechul. A za druhé: Měla jsem zvláštní sen. Zdálo se mi o tobě a o mě. Bavily jsme se u mě v kuchyni. Měla jsem na sobě to triko ze Samu, červené tepláky a papuče. Bylo to takové podivné." Na druhém konci je ticho.
"An?"
"Jo, jsem tady... To je zvláštní, protože to se přesně stalo. Byla jsem u tebe a bavila se s Heechulem. A měl na sobě přesně to, co jsi právě řekla."
"Co myslíš že to znamená?"
"Tak to nevím."
"Yesung mi nabídl pomoc."
"V jakém smyslu?"
"Pomůže mi dostat se domů za vámi."
"Tak to je paráda... A kdy?"
"To zatím nevím, ale jakmile se dozvím, dám ti vědět."
"Ok."
"Jo a co... Heechul? Jak se cítí v ženském těle?"
"No..." An se odmlčí a já mám nepříjemný pocit, že se snaží nesmát.
"No?" pobýdnu ji.
"Dostala jsi to." To už se neudrží a rozesměje se na celé kolo.
"Co je na tom tak směšného?" zeptám se, když se trochu uklidní.
"Kdybys ho/ji viděla. Přišel zamnou a ptal se, co s tím má dělat."
"Oujé."
"Neboj, řekla jsem mu co a jak, takže v klídku."
"A kde jsi teď?"
"U tebe. Přece ho tu nenechám samotného."
"Děkuju."
"Nemáš zač."
"No nic, tak já budu končit. Pozdravuj ho."
"Joo, čau."
"Čus." zavěsím a lehnu si zpátky do vyhřáté postele. Ozve se klepání na dveře.
"Dále." Vejde Yesung.
"Dobré ráno."
"Dobré."
"Jsme tu sami."
"Kde jsou ostatní?"
"Na natáčení."
"Aha... A co podnikneme?"
"No... tak jsem si říkal, že by nebylo na škodu něco zkusit."
"Hm?" podívám se na něj se zájmem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terry Terry | Web | 3. května 2012 v 20:57 | Reagovat

Chudák CHulie!! :D :D :D *leží na zemi, mlátí pěstičkama* Já ho tak lituju :D A jako, co mám za úchylný sny? :D Kdyby to byla realita... tak umřu smíchy :D :D Ty, a jako, proč se mi ten konec nelíbí? By mě zajímalo,co Yesung plánuje... :D Hrozně se těším na pokračování a neboj, nic po tobě házet nebudu... zatím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama